Předchozí kapitola: 3.4.4. Optimální varianta - úvod / účel

Způsob vymezení prvku DI Osa PK v optimální variantě vychází z faktu, že Osa PK je prvek virtuální, který na rozdíl od ZPS nemá v realitě fyzický otisk („footprint“). Jelikož se vždy bude jednat o interpretaci reality, jeho reprezentace může být přizpůsobena konkrétním potřebám.

Úsek grafu je reprezentován osou pozemní komunikace; Osa PK je tak základním prvkem dopravního síťového grafu.

Dopravní síťový graf je tvořen jednotlivými úseky pozemní komunikace, které na sebe navazují v uzlech a vytvářejí tak grafovou strukturu.

Obrázek 81: Osy PK tvořící dopravní síťový graf. Navazující úseky se stýkají ve společném bodě (tj. uzlu sítě)

Úsek pozemní komunikace (reprezentovaný Osou PK) představuje liniovou reprezentaci pozemních komunikací vhodných pro pohyb různých typů vozidel či chodců. Tvoří ji:

• Úseky komunikací pro veřejný pohyb motorových vozidel (dálnice, silnice, místní komunikace).
• Samostatné komunikace pro pohyb chodců a cyklistů (chodníky, pěší a cyklistické stezky).
• Účelové komunikace, zejm. ty, které slouží jako přístupové cesty k objektům bydlení, hospodářským objektům, do rekreačních oblastí, k objektům sportovišť či k jinak významným objektům.

Pro účely plnění povinností, které ukládá editorům údajů, tj. vlastníkům a správcům komunikací, vyhláška DTM (Vyhláška č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje, ve platném znění), lze tuto metodiku využít pro omezený rozsah komunikací (př. jen místní a účelové komunikace konkrétní obce) a tedy nedocílit uceleného síťového grafu všech pozemních komunikací v daném území; pro zajištění plné funkčnosti, snadnější koordinace a systematické aktualizace napříč všemi zainteresovanými subjekty (stát, kraje, obce, soukromí vlastníci) by bylo vhodné do budoucna směřovat ke kompletnímu pokrytí sítě komunikací na území ČR jediným bezešvým grafem, který bude zahrnovat všechny komunikace všech vlastníků, které jsou veřejně přístupné a plní dopravní funkci – tj. slouží k přístupu k objektům bydlení a infrastruktury. Jednotný graf by měl tedy zahrnovat:

• Dálnice a silnice I. tř. ve vlastnictví státu.
• Silnice II. a III. tř. ve vlastnictví kraje.
• Místní komunikace ve vlastnictví obcí.
• Účelové komunikace ve vlastnictví obcí.
• Veřejně přístupné účelové komunikace ve vlastnictví jiných subjektů.
• Neveřejně přístupné účelové komunikace.

Do doby, než bude takové řešení realizováno celoplošně, lze pro potřeby dopravních agend nebo agend správy PK pracovat s dopravním grafem, který pokrývá celé území ČR a s prvkem Osa PK DTM je na úsecích PK v zájmovém území harmonizováno (tj. úseky PK jsou v něm topologicky, geometricky a identifikátory zanesené shodně jako osa PK v datech DTM).

V případě harmonizace jednotného bezešvého dopravního síťového grafu pro celé území ČR s geodeticky přesným a verifikovaným prostorovým vymezením PK v rámci DTM vznikne jedinečná lokalizační datová struktura s širokým uplatněním v oblasti dopravy. Zajistí se tak nejen provázanost dat DTM a jiných datových zdrojů, synergické efekty plynoucí z aktualizací agendových dat a dat DTM, ale i provázanost dat přímo s DTM nesouvisejících. Důležitý je přínos, který bude představovat pro Integrovaný záchranný systém. Rozvoj a efektivní správa dat budou umožněny zejména v těchto oblastech dopravy, kde dosud chybí jedinečná referenční síť pro ukládání a sdílení specifických informací:

• Evidence pozemních komunikací.
• Údržba a provoz pozemních komunikací.
• Koordinace stavebních a údržbových prací.
• Dopravně-inženýrská opatření.
• Modelování dopravy a dopravní obslužnosti.
• Bezpečnost dopravy (nehodové lokality).
• Sjízdnost pozemních komunikací, dynamické dopravní informace o provozu, provoz dopravně-informačních center.
• Modelování pohybu po síti: plánování tras a navigace.
• Specifické plánování tras a navigace pro složky IZS. Koordinace se složkami IZS.
• Nadměrná doprava a přeprava nebezpečných nákladů.
• Veřejná osobní doprava (CIS JŘ a budoucí ISVD).
• Udržitelná, aktivní a čistá mobilita.
• Evropská sektorová regulace dopravních dat a informací včetně možnosti budoucího plnění povinností vůči Národním přístupovým bodům (NAP).
• Telematické, Kooperativní (C-ITS) a autonomní (CCAM) systémy.

Čím více komunikací různých vlastníků bude harmonizováno s dopravním síťovým grafem, tím vyšší využitelnosti dat bude dosaženo. Proto je žádoucí o tuto harmonizaci při sběru dat usilovat.

Metodika tvorby dopravního síťového grafu (a potažmo tedy Osy PK) se opírá o existující standardy používané v oblasti geografických databází, a to konkrétně o standard Geographic Data File v.5.1 (dále GDF), který je zakotven v normě ČSN EN ISO 20524-1 (018281), a dále zohledňuje pravidla směrnice 2007/2/ES (INSPIRE). V konkrétních parametrech se dále opírá o metodiku tvorby datové sady ŘSD Global Network, která dnes plní úlohu bezešvého celoplošného síťového grafu pozemních komunikací.

Linie úseků tvoří na sebe napojenou síť. Každá linie je napojena alespoň v jednom uzlu na ostatní linie. Izolované linie se mohou vyskytovat jen v rámci souboru komunikací jednoho správce, a to jen v případě, že tvoří s komunikacemi ostatních správců ucelený dopravní síťový graf – viz Obrázek 82.

Výjimky jsou možné v těchto případech:

• Obec vytváří DI v postupných krocích pro části území – k ucelenému grafu by měla dojít ve finální části naplnění.
• V rámci obce existuje zástavba, které není přístupná po komunikaci ve vlastnictví obce.

Obrázek 82 - červeně označené úseky je možné zařadit výjimečně v případě neexistence přístupu po komunikaci ve vlastnictví nebo správě obce.

Obrázek 82: Izolované linie souboru místních komunikací (vlevo) a ucelený dopravní síťový graf (vpravo)

Křížení

• Úrovňově křížící se komunikace vytváří společný uzel v dopravním síťovém grafu.
• V případě mimoúrovňového křížení (most, tunel, podjezd) se nevytváří společný uzel.
• Stavební prvky, které umožňují mimoúrovňové křížení komunikací navzájem, se železnicí či s přírodními překážkami, jsou reprezentovány samostatným úsekem. Je rozlišeno, zda se jedná o most/lávku, tunel.

Segmentace

• Linie může být rozdělena mezi jednotlivými uzly sítě z důvodu změny hodnoty atributu, který je definován jako vlastnost Osy PK pro DTM (např. převažující povrch, počet jízdních pruhů, typ úseku, vlastnictví) nebo je nezbytný z hlediska pasportů.

Délka

• Z hlediska efektivní údržby dopravního síťového grafu je doporučená minimální délka úseku 5 m na silničních a 3 m na pěších úsecích. Alternativou je možnost pořizovat kratší úseky pro mosty pro zajištění polohového souladu s obvodem mostu nebo obvodem pozemní komunikace při změně úrovně umístění. Požadavek na minimální délku nebude možné dodržet pro všechny reálné situace; počet výjimek by však měl být co nejmenší s ohledem na minimalizaci objemu dat.

Umístění

• Úsek je konstruován (v souladu s ČSN EN ISO 20524-1) jako osa plochy jízdních pásů pozemní komunikace; plocha jízdních pásů je nejčastěji vymezena vodorovným dopravním značením. Pokud to nevyžadují specifické situace jinak (např. v okolí křižovatek), je preferováno vedení úseku v místě oddělovače protisměrných jízdních pruhů. Při absenci vodorovného značení se vymezuje jako střed krajů vozovky. Při napojování úseků v křižovatkách je zohledněn tvar křižovatky definovaný svislým dopravním značením.
• Obecně jsou pro určení osy komunikace brány v úvahu průběžné jízdní pásy. Zálivy, dopravní stíny a místa pro parkování nejsou brány do úvahy pro stanovení osy komunikace.
• Platí, že Osa PK se nachází uvnitř plochy, která reprezentuje pozemní komunikaci, případně plochy dalších souvisejících objektů (most, schody, …).

Následující kapitola: 3.4.6. Optimální varianta – odlišná řešení ve vymezení Os PK od Základní varianty