Vedení neúplných údajů upravuje § 4 vyhlášky č. 393/2020 Sb.:

„(1) Údaje o dopravní a technické infrastruktuře, které nedosahují požadované úplnosti, se vedou zjednodušeným způsobem.“

„(2) Údaje o dopravní a technické infrastruktuře se považují za úplné, pokud

a) o objektu nebo zařízení jsou vedeny všechny údaje podle § 2 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) a

b) přesnost údajů o poloze odpovídá alespoň třídě přesnosti 3 podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.“

Zodpovědnost za způsob pořízení dat DI a TI včetně přesnosti má vždy vlastník, správce nebo provozovatel TI a DI. Při předávání údajů o objektech DI a TI se do DTM (na rozdíl od dat ZPS) nepředávají údaje o ověření ÚOZI. Vlastník, správce nebo provozovatel tedy může využít obecně jakýkoli způsob pořízení dat, jehož výsledek bude odpovídat požadavkům na polohovou a výškovou přesnost DI a TI. Pro nově pořizovaná data by měla být dodržena vždy alespoň třída přesnosti 3 podle přílohy č. 2 vyhlášky, nicméně lze předpokládat, že i po nabytí účinnosti zákona 47/2020 Sb. budou do DTM předávána nově dohledaná data nebo data nového zaměření sítí, která z povahy věci nemohou splnit 3. třídu přesnosti (např. zaměření průběhu starých vodovodů a kanalizací) a budou zařazena do nižších tříd přesnosti.

Důvodem rozdílného přístupu mezi ZPS a DTI ve věci ověření ÚOZI je zejména fakt, že základním požadavkem na ZPS je jednoznačné vypořádání vzájemné polohy a topologických vazeb mezi všemi sousedními objekty, k tomu je nutná přesná znalost původu a kvality každého měřeného bodu ZPS. Za údaje o poloze a průběhu objektů DTI ručí jejich poskytovatel (vlastník, správce, provozovatel) a je tedy jeho zodpovědností, jaká data a v jaké kvalitě do DTM poskytne, a tedy i jaké informace uživatelům DTM sděluje.