1.4.2. Atributové kontroly

Předchozí dokument (kapitola): 1.4.1. Kontroly výměnného formátu

Atributová kontrola musí zajistit:

• kontrolu vyplnění povinných hodnot
• kontrolu souladu s číselníky
• kontrolu syntaxe systémových atributů

Mezi povinné atributy při podání geodetické aktualizační dokumentace patří atribut „AZI“ v doprovodných informacích, který se vyplňuje jako číslo oprávnění bez lomítka a roku vydání.

U geodetické aktualizační dokumentace se také kontroluje v souladu s Vyhláškou 393/2020 Sb., že nové podrobné body (insert) musí být pořizovány alespoň ve třídě přesnosti 3 v poloze i ve výšce. Výsledkem je chyba.

Nekontroluje se pouze v případě, že bude v doprovodných informacích Konsolidace=1 (variantně ANO či true). Toto nastavení je určeno pouze pro import konsolidovaných dat, např. z krajských projektů, netýká se standardních geodetických aktualizačních dokumentací.

Výše zmíněné atributové kontroly probíhají pouze při kontrole přijímané GAD. U procesu přeshraniční editace se tyto kontroly neprovádějí při procesech na druhém subjektu (slave, kraj B), který GAD needituje, pouze přijímá změny.

• kontrolu nevalidních kombinací hodnot atributů

Nevalidní kombinace hodnot atributů pro jednotlivé typy objektů pro použití v kontrolách jsou uvedeny v konfiguračním souboru XML. Konfigurační soubor má charakter tzv. black-listu, tj. výčtu nepovolených kombinací hodnot. Kombinace neuvedené v konfiguračním souboru budou považovány za povolené.

Správa verzí konfiguračního souboru bude identická správě verzí JVF DTM. → XML dokument bude vystaven na IS DMVS pro všechny IS DTM kraje.

V rámci procesů aktualizace dat jsou dle typu operace s objektem (INSERT, UPDATE, DELETE) a při výdeji dat DTM uplatňována specifická pravidla pro povinné a nepovinné atributy. Jejich přehled je uveden v tabulce Specifická pravidla pro povinné a nepovinné atributy objektů DTM.

Kontrola provede výpis rušených objektů s IČS. Doporučeným výsledkem je varování, které upozorňuje na rušené objekty.

Další dokument (kapitola): 1.4.3. Topologické kontroly