Vnitřní členění dopravní plochy je míněno pro detailnější popis ve smyslu např. pruhu pro slepce atd., rozhraní povrchů bude řešeno rozdílnými plochami provozními a rozdílnými definičními body.

Pokud v daném kraji probíhá mapování pouze ZPS, pak Vnitřní členění dopravní plochy není nutné pořizovat. Pokud ale mají být následně odvozovány objekty DI, tak je potřebné tento prvek pořizovat a využívat zejména při křížení silnic II. a III. tř. se silnicemi I. třídy (respektive obecně silnice ve správě ŘSD). Při křížení místních a účelových komunikacích by toto měly řešit až pasporty komunikací.

Při novém mapování silnic II. a III. tříd se postupuje podle pravidla: „Při úrovňovém křížení silnic různých tříd má přednost v kresbě hranice pro vyšší třídu silnice (dle obecných pravidel definovaných v příloze č. 3 Vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích)“. Hranice silnice II. třídy má tedy přednost před silnicí III. třídy a je průběžná.

Obvod pozemní komunikace DI pak bude v intravilánu vygenerován po obrubu podle průběhu silnice II. třídy a III. třídy, případně pokud obruba neexistuje, vyhodnotí se silniční pozemek obdobně jako v extravilánu.

Obdobně se mapuje i křížení silnic II. a III. třídy s místními komunikacemi. Pozemní komunikace stejné třídy se dále účelově rozdělují v křižovatkách, aby nedocházelo ke vzniku dlouhých rozvětvených ploch komunikací („pavouků“).

U dálnic a silnic I. třídy je potřeba se napojit na vymezené území, ve kterém již řeší obvod pozemní komunikace ŘSD.

Způsob kresby křížení pozemních komunikací je vidět na následujících obrázcích.

Tímto upřesněním je nutné zrušit vazbu na Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, aby nedošlo k rozporu definice vymezení.