Vnitřní členění dopravní plochy je míněno pro detailnější popis ve smyslu např. pruhu pro slepce atd., rozhraní povrchů bude řešeno rozdílnými plochami provozními a rozdílnými definičními body.

Pokud v daném kraji probíhá mapování pouze ZPS, pak Vnitřní členění dopravní plochy není nutné pořizovat. Pokud ale mají být následně odvozovány objekty DI, tak je potřebné tento prvek pořizovat a využívat zejména při křížení silnic II. a III. tř. se silnicemi I. třídy (respektive obecně silnice ve správě ŘSD). Při křížení místních a účelových komunikacích by toto měly řešit až pasporty komunikací.

Při novém mapování silnic II. a III. tříd se postupuje podle pravidla: „Při úrovňovém křížení silnic různých tříd má přednost v kresbě hranice pro vyšší třídu silnice (dle obecných pravidel definovaných v příloze č. 3 Vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích)“. Hranice silnice II. třídy má tedy přednost před silnicí III. třídy a je průběžná.

Obvod pozemní komunikace DI pak bude v intravilánu vygenerován po obrubu podle průběhu silnice II. třídy a III. třídy, případně pokud obruba neexistuje, vyhodnotí se silniční pozemek obdobně jako v extravilánu.

Obdobně se mapuje i křížení silnic II. a III. třídy s místními komunikacemi. Pozemní komunikace stejné třídy se dále účelově rozdělují v křižovatkách, aby nedocházelo ke vzniku dlouhých rozvětvených ploch komunikací („pavouků“).

U dálnic a silnic I. třídy je potřeba se napojit na vymezené území, ve kterém již řeší obvod pozemní komunikace ŘSD.

Způsob kresby křížení pozemních komunikací je vidět na následujících obrázcích.