3.4.1. Základní varianta – úvod / účel

Předchozí kapitola: 3.4. Osa pozemní komunikace

Osa PK je liniový prvek a je veden ve 3. třídě přesnosti v poloze i výšce. Osa PK se stanovuje hlavně pro účel odvození dalších prvků DI (dopravní uzel silniční sítě, ochranné pásmo pozemní komunikace).

Osa PK leží typicky v ose příčného řezu, který bývá většinou symetrický. Pokud si představujeme trasu jako prostorovou křivku v místě střední dělicí čáry, osa je pak průmětem této čáry do vodorovné roviny.

Osa PK je svislý průmět trasy do vodorovné roviny, v níž znázorňuje její směrové vedení, neboť určuje, vedle vrcholových úhlů tečnového mnohoúhelníku, také délky průmětu jejich stran.

Dle ČSN 73 6101 je osa silnice nebo dálnice polohově umístěna:

• na jednopruhových a dvoupruhových silnicích uprostřed jejich průběžného (nerozšířeného) jízdního pásu,
• na třípruhových silnicích uprostřed jejich průběžné (nerozšířené) vozovky,
• na směrově rozdělených silnicích a dálnicích uprostřed středního dělícího pásu, je-li každý z obou dopravních směrů veden v samostatné trase, umístí se osa každého z obou směrových pásů zpravidla do osy jejich průběžných (nerozšířených) jízdních pásů. Změna polohy os se provede odskokem v příčném profilu, ve kterém je začátek odpojení jízdních pásů.

Vymezení osy PK se řídí Pasportem komunikací, který je zákonnou povinností, nebo po konzultaci s VSP – viz podrobněji kapitola 3.2.1.

Následující kapitola:3.4.2. Základní varianta – způsob vymezení os