Kapitola se zabývá úrovňovým křížením pozemních komunikací navzájem. Křížení se železnicí a vodními toky je řešeno v jedné z následujících kapitol – viz ustanovení § 1 odst. 2 Vyhlášky o pozemních komunikací – viz kompletní znění legislativy v příloze 2.g).

Určení hranice mezi pozemními komunikacemi navzájem a mezi nimi a nemovitostmi (schéma křižovatek a připojení) je obsahem přílohy č. 3 Vyhlášky o pozemních komunikacích (viz Obrázek 1 - Obrázek 8).

Pravidla pro napojení komunikací:

1. Vyšší x nižší třída – komunikace nižší třídy se napojuje do průběžně probíhající komunikace vyšší třídy (viz Obrázek 8 - Obrázek 12).
2. Shodné třídy (označení min. jedné komunikace není ukončeno v křižovatce) – rozhodující je označení (číslování) komunikací (viz Obrázek 9 - Obrázek 11, Obrázek 13, Obrázek 14).
3. Shodné třídy (označení všech komunikací je ukončeno v křižovatce) – rozhodující je dopravní značení, z kterého je zřejmý průběh hlavní a napojení vedlejší komunikace, tj. hlavní a vedlejší komunikace dle dopravního značení.
4. Větve úrovňových křižovatek se dle § 10 Zákona o pozemních komunikacích přiřazují ke komunikaci nižší kategorie nebo třídy. V případě složitějších křižovatek s nejasnostmi, co je větví a co jízdním pruhem, použít ULS (uzlový lokalizační systém) (viz Obrázek 15).

V intravilánu, kde jsou obruby, je napojení vedlejší komunikace řešeno pouze rovným zákresem po hranici průjezdného profilu (viz Obrázek 10, Obrázek 11, Obrázek 14).

Pozn.: Předpokládá se, že komunikace vyšší kategorie a třídy je hlavní komunikací.

Obrázek 8: Napojení komunikací vyšší a nižší třídy v extravilánu

Obrázek 9: Napojení komunikací stejné třídy v extravilánu/bez obrub, s propustky

Obrázek 10: Napojení komunikací stejné třídy v intravilánu/obrubníky

Obrázek 11: Napojení komunikací stejné třídy v intravilánu/obrubníky (stejný vlastník)

Obrázek 12: Základní řešení křižovatky typu „T“

V případě typu křižovatky „T“, kdy se jedná o stejnou třídu komunikací a u vymezení obvodu PK se zohlední dopravní značení (viz Obrázek 13), tzn. prostor křižovatky ponechat v obvodu PK průběžně (hlavní).

Obrázek 13: Obvody PK v křižovatce „T“ dle označení PK

Obrázek 14: Napojení komunikací stejné třídy (intravilán – v obrubách) – obvody PK dle označení PK (bez ohledu na dopravní značení – hlavní x vedlejší

Využití pravidla hlavní a vedlejší komunikace dle dopravního značení (viz Obrázek 15)

Obrázek 15: Napojení komunikací stejné třídy – oddělení Obvodu PK upravuje přednost v jízdě

V případě středních dělících pásů, ostrůvků je vhodné zahrnout je do obvodu (Obrázek 16), pokud nestanoví VSP jinak.

Obrázek 16: Řešení Obvodu PK, který zahrnuje vnitřní ostrůvek

Obrázek 17: Složitější křižovatka – Obvody PK (osy ilustrativní, uzly jsou z ULS (uzlový lokalizační systém)

Do Obvodu PK patří celá okružní křižovatka včetně větví po místo, kde silnice přechází „v přímý úsek“, tzn. napojení silnice na okružní křižovatku se ukončí v místě hranice křižovatky. Část přilehlých zakružovacích oblouků je součástí okružní křižovatky. Okružní křižovatky náleží k silnici vyšší třídy.

Obrázek 18: Základní řešení Obvodu PK u okružní křižovatky

Obrázek 19: Zákres Obvodu PK (žlutá linie) – okružní křižovatka s ostrůvky

Vymezená území ŘSD a SŽ mají měkké hranice a za účelem vytvoření obvodu PK nižších instancí (kraj, obec) v nich lze vyhodnotit prvky DI, a to např. pro účely případného narovnání vlastnictví či správy staveb. Jedná se například o situaci souběhu drážního tělesa se zemním tělesem silniční stavby, které nemají vyřešené majetkové přiřazení.

Při vymezení obvodů PK v návaznosti na SVÚ SŽ a ŘSD se v místech křížení s těmito územími upřednostňuje řešení obvodu dráhy (SŽ) a Obvodu PK (ŘSD).